Přístupnost webu podle European Accessibility Act: co platí, kde weby selhávají a jak to opravit

Od 28. června 2025 musí členské státy uplatňovat pravidla, kterými zapracovaly European Accessibility Act (EAA), tedy směrnici (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Pro firmy, které prodávají spotřebitelům online a nejsou mikropodniky, se tím přístupnost webu zpravidla stala zákonnou povinností s orgánem dozoru a sankcemi.

Právní stav je v článku ověřen k 16. září 2026. Článek není právním poradenstvím, situaci konkrétní firmy má posoudit právník.

Co se změnilo 28. června 2025

Podle článku 31 směrnice měly státy přijmout národní předpisy do 28. června 2022 a uplatňovat je od 28. června 2025. Pro firemní weby je klíčový článek 3 bod 30: služba elektronického obchodu je služba poskytovaná na dálku prostřednictvím webů a mobilních služeb na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu. Rozhoduje tedy, zda web nebo aplikace slouží k uzavření smlouvy se spotřebitelem na dálku, nikoli to, zda se firma považuje za technologickou.

Koho se povinnosti týkají a jaké jsou výjimky

Směrnice pokrývá vybrané výrobky, například počítače, platební terminály či bankomaty, a služby pro spotřebitele, jako jsou elektronické komunikace, prvky osobní dopravy, spotřebitelské bankovní služby, e-knihy a elektronický obchod. Služba prodávaná výhradně firmám do tohoto rámce zpravidla nespadá, smíšený prodej je třeba posoudit individuálně.

Mikropodniky. Pokud poskytují služby, vyjímá je směrnice i český zákon. Podle článku 3 bodu 23 směrnice mikropodnik zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur. Směrnice odkazuje na doporučení Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků a žádá, aby podniky jeho podmínky skutečně splňovaly, a ne je obcházely. Český zákon mikropodnik vymezuje odkazem na přílohu I nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Status mikropodniku je proto třeba ověřit, ne předpokládat.

Zásadní změna a nepřiměřená zátěž. Požadavky platí jen v rozsahu, v jakém nevyžadují zásadní změnu základní povahy služby ani nepředstavují nepřiměřenou zátěž. Kritéria zátěže, například poměr čistých nákladů na splnění požadavků k čistému obratu, stanoví příloha č. 4 českého zákona. Posouzení je třeba uchovávat pět let ode dne, kdy byla služba naposledy poskytnuta, a o uplatnění výjimky informovat orgán dozoru ještě před zahájením poskytování služby.

Přechodná pravidla. Podle českého zákona může poskytovatel na základě smlouvy uzavřené před 28. červnem 2025 poskytovat službu v nezměněné podobě, i když požadavky nesplňuje, a to do zániku závazku ze smlouvy, nejdéle však do 28. června 2030. Požadavky se nevztahují ani na předem nahraná média (například videa) a soubory kancelářských formátů (například PDF) zveřejněné před 28. červnem 2025, ani na weby a mobilní aplikace, které obsahují výhradně obsah, jenž se po tomto datu neaktualizuje ani neupravuje.

Směrnice a český zákon: co platí u nás

Směrnice zavazuje státy, firmy zavazuje až národní zákon. V Česku je to zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, účinný od 28. června 2025, k 16. září 2026 ve znění účinném od 1. července 2025. Pokud jde o služby, vztahuje se na elektronické komunikace, přístup k audiovizuálním mediálním službám, finanční služby, služby elektronického obchodování, prodej e-knih a softwaru pro ně a vybrané služby osobní dopravy. Služby elektronického obchodování zákon vymezuje prakticky shodně se směrnicí. Dopad na konkrétní službu doporučujeme ověřit s právníkem.

Dozor nad službami elektronického obchodování vykonává Česká obchodní inspekce, u elektronických komunikací, přístupu k audiovizuálním mediálním službám a dopravy jsou to jiné úřady. Zjistí-li poskytovatel, že služba požadavky nesplňuje, musí bez zbytečného odkladu přijmout opatření k nápravě a bezodkladně informovat orgán dozoru o povaze a příčinách nesouladu i o přijatých opatřeních. Pokud nesoulad zjistí orgán dozoru, vyzve poskytovatele, aby opatření přijal v přiměřené lhůtě. Za přestupek hrozí poskytovateli služby pokuta až do výše 1, 2, 5 nebo 10 milionů Kč podle druhu porušení. Nejvyšší hranici přitom zákon stanoví přímo za nesplnění požadavků na přístupnost a za nepřijetí opatření k nápravě.

Technický standard: EN 301 549 a WCAG

Směrnice ani český zákon nezmiňují WCAG, mezinárodní standard přístupnosti webového obsahu od konsorcia W3C. Stanovují funkční požadavky, které český zákon upřesňuje ve své příloze č. 1: web má být vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a robustní, v zákoně „stabilní“. Poslední vlastnost znamená, že web dokážou správně interpretovat i asistivní technologie, které lidem se zdravotním postižením pomáhají ovládat počítač či telefon. Patří sem i dostatečný kontrast a alternativa k netextovému obsahu.

Testovatelná kritéria přináší evropská norma EN 301 549. U webů přebírá kritéria WCAG úrovní A a AA, což odpovídá shodě na úrovni AA. Nejpřísnější úroveň AAA je v normě jen informativní. Podle českého zákona se splnění harmonizované normy, na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku EU, považuje za splnění požadavků v rozsahu, v jakém se na ně norma vztahuje. Říká se tomu předpoklad shody.

Stav k 16. září 2026: verze v4.1.1 vyšla v září 2026 jako první připravená přímo pro EAA a přebírá WCAG 2.2 místo 2.1. Předpoklad shody se směrnicí ale založí až po citaci v Úředním věstníku EU. Do té doby podle AccessibleEU, centra Evropské komise pro přístupnost, zůstává referencí verze v3.2.1 z roku 2021 založená na WCAG 2.1 úrovně AA, původně připravená pro směrnici o přístupnosti webů veřejného sektoru. Povinnost dodržovat novou verzi zatím neexistuje.

Jelikož podle W3C obsah splňující WCAG 2.2 splňuje i WCAG 2.1, doporučujeme u přístupnosti webu mířit rovnou na WCAG 2.2 úrovně AA.

Kde weby nejčastěji selhávají

Analýza WebAIM Million každoročně automaticky testuje domovské stránky milionu nejpopulárnějších webů. V datech z února 2026 se zjištěná selhání WCAG objevila na 95,9 % stránek a šest typů chyb tvořilo 96 % všech nálezů. Nejde o vzorek z Česka, ukazuje ale, kde začít.

Kontrast. Text s nízkým kontrastem se objevil na 83,9 % stránek. Kritérium WCAG 1.4.3 úrovně AA vyžaduje kontrastní poměr textu a pozadí alespoň 4,5:1, u velkého textu 3:1. Světle šedé písmo může působit elegantně, člověk se ztrátou citlivosti na kontrast, která podle W3C typicky provází stárnutí, ho ale přečte jen obtížně.

Alternativní texty. Textový popis obrázků chyběl na 53,1 % stránek. Čtečka obrazovky, tedy software, který obsah čte nahlas nebo převádí do Braillova písma, u obrázku bez popisu přečte název souboru, nebo nic. Ikona košíku bez textu je pro nevidomého zákazníka jen „tlačítko“.

Klávesnice. Klávesnicí se pohybují lidé s motorickým postižením i uživatelé čteček obrazovky. Pokud se k tlačítku objednávky nedá dostat klávesou Tab, objednávku nedokončí. Když design skryje zvýraznění aktivního prvku, nevidí, kde na stránce právě jsou.

Formuláře a chybová hlášení. Popisky formulářových polí chyběly na 51 % stránek. Šedý text uvnitř pole popisek nenahradí, protože zmizí, jakmile do pole člověk začne psát. Chybu vyznačenou jen červenou barvou nemusí rozpoznat člověk s poruchou barevného vidění a hlášení, které čtečka neoznámí, znamená neodeslanou objednávku bez vysvětlení.

Titulky a PDF. Video bez titulků nic neřekne neslyšícím ani nikomu, kdo ho sleduje bez zvuku. Naskenovaný ceník či obchodní podmínky jsou pro čtečku obrázek bez textu. Na nové soubory se přechodná výjimka nevztahuje a informace o službě v obchodních podmínkách musí být přístupné i lidem se zdravotním postižením.

Proč automatické testy nestačí

Automatický nástroj ověří, co se dá změřit v kódu: kontrastní poměr, přítomnost alternativního textu, popisky polí či chybějící označení jazyka stránky, kvůli kterému může čtečka číst češtinu s anglickou výslovností. Nezjistí, zda popis obrázku dává smysl, zda je pořadí procházení klávesnicí logické, zda jde zavřít vyskakovací okno a zda lze nákup se čtečkou dokončit. I WebAIM upozorňuje, že automatické nástroje neodhalí všechna selhání, a plná shoda s WCAG proto byla mezi zkoumanými stránkami určitě nižší než 4,1 %. Klíčové cesty je třeba projít ručně klávesnicí a čtečkou, ideálně s lidmi, kteří asistivní technologie používají denně.

Obchodní argument bez přehánění

Podle Eurostatu v roce 2025 uvedlo mírné nebo závažné omezení v běžných činnostech ze zdravotních důvodů 24,2 % lidí od 16 let v EU a 26,0 % na Slovensku. Ve věku 65 a více let to bylo 47,5 % v EU a 58,4 % na Slovensku. Ne každé omezení ztěžuje používání webu, nejde ale o okrajovou skupinu. Podle W3C navíc se stárnutím populace počet lidí se zdravotním postižením roste.

Přístupnost podle W3C pomáhá i v běžných situacích: se zlomenou rukou, na prudkém slunci, v hlučném prostředí či na pomalém připojení.

Evropská komise uvádí, že společná pravidla mají firmám snížit náklady a usnadnit přeshraniční obchod. Údaj, o kolik procent přístupnost zvýší tržby, spolehlivě doložit neumíme, proto ho neslibujeme. Návštěvník, který kvůli bariéře v košíku nedokončí objednávku, ale mohl přijít přes placenou reklamu. Jak se taková ztráta počítá, rozebíráme v článku Když zákazník nerozumí vašemu webu.

Postup pro firmu: od inventury po průběžnou kontrolu

1. Inventura. Sepište místa kontaktu se spotřebitelem: web, e-shop, aplikaci, formuláře, PDF, videa i komponenty třetích stran, například platební bránu či chat.
2. Audit. Automatický test zvládne i interní tým s bezplatným nástrojem. Doplňte ho ručním průchodem klíčových cest podle WCAG 2.2 úrovně AA a chyby přiřaďte ke komponentám a šablonám, ne ke snímkům obrazovky.
3. Prioritizace. Nejdřív chyby, které blokují dokončení nákupu či objednávky, potom opakované chyby v nejpoužívanějších komponentách.
4. Oprava u zdroje, ne záplaty. Chybu opravte tam, odkud se šíří: v šabloně, komponentě nebo design systému. Kontrast opravený v barevném tokenu, tedy v centrálně definované barvě, se projeví všude najednou. U hotové e-shopové platformy může stačit upravit téma nebo ho vyměnit za přístupnější.
5. Informace o přístupnosti. Formální prohlášení o přístupnosti je povinností veřejného sektoru podle směrnice 2016/2102. Poskytovatel služby musí podle českého zákona ve všeobecných obchodních podmínkách nebo obdobném dokumentu zveřejnit popis služby, vysvětlivky k jejímu fungování a informace o tom, jak splňuje požadavky na přístupnost. Na žádost je musí poskytnout i ve zvukové podobě a zveřejňovat je po celou dobu poskytování služby tak, aby byly přístupné i lidem se zdravotním postižením.
6. Průběžná kontrola. Zákon vyžaduje, aby služba splňovala požadavky po celou dobu poskytování, i když se změní. Prakticky to znamená automatický test při každém nasazení, proškolené autory obsahu a přístupnost v zadáních pro dodavatele.

Přístupnost od začátku versus dodatečné opravy

Když se přístupnost webu řeší až po spuštění, platí se za ni opakovaně. Modelový příklad: tlačítko s nízkým kontrastem není jedna chyba, ale kód zkopírovaný do mnoha šablon. Každou kopii je třeba najít, opravit, otestovat a nasadit a každá nová stránka ze staré šablony chybu zopakuje. Jak vyčíslit cenu takového opakovaného tření, ukazuje model Cost of Friction v článku Dobrý design není dekorace.

W3C cituje studii Forrester Research z roku 2016 zpracovanou na zakázku Microsoftu, podle které může přístupnost začleněná do běžných vývojových cyklů přispět k úsporám nákladů. Jde o studii na zakázku, proto je to podpůrný argument, ne nezávislý důkaz.

Starý web kvůli tomu není nutné hned zahodit. Chyby rozeseté po ručně upravovaných šablonách mohou být signálem, že další záplaty přestávají dávat ekonomický smysl, jak popisujeme v článku Kdy starý web začíná firmu stát peníze. I tehdy může stačit upravit šablony či téma. O opravě nebo přestavbě má rozhodnout diagnostika, ne to, co kdo prodává.

Co si z toho vzít

• Ověřte si s právníkem, zda se vás zákon týká: prodej spotřebitelům, druh služby, status mikropodniku a výjimky. Právní stav je ověřen k 16. září 2026.
• U webu miřte na WCAG 2.2 úrovně AA. Pokryjete tím i WCAG 2.1, na kterém stojí dnešní referenční verze EN 301 549.
• Automatický test je filtr, ne audit. Objednávku a kontakt projděte klávesnicí i čtečkou obrazovky.
• Opravujte u zdroje: v tokenech, komponentách, šablonách a obsahových procesech, ne stránku po stránce.
• Před výběrem nástroje, dodavatele či nového webu udělejte diagnostiku. Teprve ta ukáže, zda stačí upravit téma, nebo je problém v základech.